Poloha, okolí a historie

Obec Líšná leží v okrese Žďár nad Sázavou v jeho severně východním hornatém terénu. Přirozená spádovost je do Miniregionu Nového Města na Moravě, která je 15 km vzdálená jihozápadně.
 

foto

 

Líšná správněji Líšné /lidově Lišný, do Lišného/, je katastrální obec o rozloze 574 ha, rozlohou 24. v okrese. Je obcí místní a vzdálena je od okresního města 26 km a nejbližší železniční stanicí, je 13,7 km . Přifařena /kat.i event./ a přiškolena je do Sněžného dříve Německého /2 až 3 km/, kde má i poštovní a telegrafní úřad, obvodního lékaře. Katastrem hraničí na s. s Daňkovicemi na západě s Německým /Sněžné/ s Vříští a s Kuklíkem, na jihu s Odrancem, na jv. s Věcovem, na v. s Novým Jimramovem a na sv. s Javorkem, všechny obce našeho okresu. Dne 1. 12. 1930 bylo tu 50 domů s 277 trvale žijícími obyvateli. Všichni byli čsl. státními příslušníky čes. národnosti a podle náboženského vyznání bylo 132 římsko katolických, 142 evangelických a 3 bez vyznání.

Vymezení hranic zastavěného území obce Líšná

Katastrem protéká říčka Vříšť /Fryšávka/, po jejichž březích jsou mladší naplaveniny s travnatým porostem. U obce je 262 ha orné půdy, 211 ha lesa a 0,74 ha užitkových rybníků.

Osada se skládá ze dvou částí asi 1 km od sebe vzdálených, totiž původní Horní Líšná, leží cí na svahu kopce a levém vysokém břehu říčky v nadmořské výši 650 m a novější Dolní Líšná v údolí říčky 592 m nad mořem. Domy v Horní Líšné, i když nejsou plánovitě uspořádány, tvoří přece jakési navsí s rybníčkem uprostřed, kdežto v Dolní Líšné jsou roztroušeny po obou březích říčky. Návsí v Horní Líšné bylo ovšem původně význačnější, jak dokazuje zachovaný situační plánek z roku 1741. Bylo to ještě pastvisko s rybníčkem a boží mukou kolem nichž stálo v kruhu 6 selských stavení /nynější čísla 1,2,4,5,6 a 13/,chalupa a dva domky bez pozemků, asi po gruntech, jejichž pozemky byly zabrány panskému dvoru, který tvořil samotu. Budovy stály volně na počátku pozemků k nim připojených. V Dolní Líšné bylo vedle vrchnostenských stavení /hostinec, hamr, nový mlýn/ dalších pět chalupníků na panské půdě. Ještě koncem minulého století byla většina stavení roubených a mezi domy byly malé zahrádky. K obci patří samoty: Líšenský dvůr /jeden dům s 6 obyvateli/, Hamr /též/, a Fuksův mlýn /dva domy s 29 obyvateli./ a Ve smrčinách /jeden dům se 3 obyvateli/.

Když v roce 1500 osvobozoval Vilém z P.městečka Nové Město a Jimramov se 24 osadami k nim připojenými od povinnosti šenkování panského vína, byli mezi nimi i lidé z Lessneho. Je to první známá zpráva o naší osadě /obce/, a jelikož osada je na území, patřícím tehdy k hradu Pernštejnu, a nyní uvedena v roce 1437, kdy zajišťoval Jan z P. věno své manželce na okolních osadách, můžeme souditi, že byla založena teprve mezi r. 1437 a 1500. O pozdější kolonizaci i ta okolnost, že tu nebyla rychta po lokátorovi jako v osadách starších. Pravidelnější zprávy o osadnících počínají v knize Dílu novoměstského sirotčí registra odd.Rychta věcovská pod nápisem. Ves Lisstny a rokem 1551. Je tedy patrné, že osada povstala na původním území věcovském a název Lištný, z Lištnýho se vyskytuje pravidelně ve všech zápisech 16. století. Na půjčku Vratislavovi z P. přispěli v r. 1564 z Lisstnyho 20 zl.a 4 d. Ucelenější obraz osady poznáváme teprve s odhadu panství v r. 1587.Vedle mlynáře, který měl největší statek, bylo tu 9 selských usedlostí. Byly to usedlosti malé a nestejné. /platilo se z nich jen od 3 do nejvýše 13 grošů/ a jedna užívala mimo své panskou louku nade mlýnem, druhá kus zahrady a louku pode vsí. Všech deset usedlých dávalo ročně 3 zlaté 16 grošů a 3 dukáty úroků, 30 slepic v ceně 1 zl. 15 gr, 1 kopy vajec v ceně 6 gr. a 5 zl. místo 30 měřic lesklého ovsa; celkem tedy 10 zl 7 gr a 3 den. Po 2 dnech ročně hrabali a obraceli osadníci sena na lukách a konali hlásky /tedy 14 dní/ a po 1 dni robotovali koňmi, konali roboty ženné, sekli kosou hrabičnou a travnou, vázali a hrabali obilí, sekali dříví a pleli v zahradách /tedy 70 dní/. Roboty oceněny na 13 zl 5gr. Při vsi bylo hájemství s hojnou zvěří a pstruhová řeka Vříšť.

Při pozůstalostním odhadu panství v roce 1646 bylo tu zjištěno ještě 10 usedlých, platících 3 zl 3 gr a 4 d úroků a odvádějících 30 slepic /za 3 groše/, vejce a za lesklý oves 5 zl. A při odhadu v r. 1666 bylo již jen 9 usedlých s platem 11zl 30 gr a1/2 d, 27 slepic, 83 vejce a lesklý oves; mlýn byl totiž proměněn na panský hamr.
 

Současnost

V současnosti má obec Líšná do 100 obyvatel a jsou spravovány 5ti členným zastupitelstvem. Obec má 60 popisných čísel, z toho je převážná část budov využívána pro rekreační účely. Úřední místnost OÚ je v nově vybudované víceúčelové budově obce. V této budově sídlí rovněž hasičská zbrojnice, zasedací místnost pro účely obce a dále menší sál pro širší veřejné využití. V obci je ve dvou budovách kovovýroba a v jedné budově minipenzion, který byl vybudován v roce 1994 z bývalé hospody. Zemědělskou půdu převážně obhospodařuje Zemědělské družstvo se sídlem ve Sněžném.

V roce 1998 byla dokončena plošná plynofikace obce zemního plynu a dále byla provedena rekonstrukce celoobecního vodovodu v majetku Vodárenské a.s. Žďár n/Sáz.

Mimo jiné byly opraveny místní komunikace balenou drtí včetně opravy mostu přes řeku Fryšávku v dolní částí obce a dvou malých mostků přes řeku Fryšávku.

V roce 2007 plánuje zastupitelstvo obce přípravu a zahájení stavby čístičky odpadních vod v horní části obce, v současné době se připravuje projekce stavby.
 

Vymezení hranic zastavěného území obce Líšná

Vymezení hranic zastavěného území obce Líšná - dokument 1
Vymezení hranic zastavěného území obce Líšná - dokument 2
Vymezení hranic zastavěného území obce Líšná - dokument 3
Vymezení hranic zastavěného území obce Líšná - dokument 4